Saturday, December 22, 2012


ºËzÀÄ’ JAzÀ ¥ÀArvï gÀ«±ÀAPÀgï

E¸À« 1985gÀ°è £Á£ÀÄ ¥sÁæ£ïì£À°èzÉÝ. «²(Vichy) JA§ £ÀUÀgÀzÀ°è ¥sÉæAZï ¨sÁµÉ PÀ°AiÀÄÄwÛzÉÝ. D ¥ÀæzÉñÀzÀ°è PÉègÉÆäA ¥sÉgÁA(Clermont Ferrand) JA§ HgÀ°ègÀĪÀ  C±ÉÆÃPÀ ¥ÉÆïÁ̪Àiï JA§ ¨sÁgÀwÃAiÀÄ ¸ÀAeÁvÀ £À£ÀߣÀÄß CªÀgÀ°è DºÁ餹zÀgÀÄ. «²AiÀÄ ¥sÉæAZï ¨sÁµÁ ¸ÀA¸ÉÜUÉ §gÀĪÀ ¨sÁgÀwÃAiÀÄgÉ®ègÀ£ÀÄß ºÁUÉ DºÁ餸ÀĪÀÅzÀÄ CªÀgÀ C¨sÁå¸ÀªÁVvÀÄÛ. ¥sÉæAZï ªÀÄ»¼ÉAiÉÆA¢UÉ ªÀÄzÀĪÉAiÀiÁVzÀÝ CªÀgÀÄ C°èAiÉÄà £É¯É¹zÀݪÀgÀÄ.
¥ÀzÁä JA§ ¸ÀA¸ÉÜAiÀÄ£ÀÄß ¸Áܦ¹ CzÀgÀ ªÀÄÆ®PÀ ¸ÁA¸ÀÌøwPÀ PÁAiÀÄðPÀæªÀÄUÀ¼À£ÀÄß £ÀqɸÀÄwzÀÝgÀÄ, C±ÉÆÃPï. £Á£ÀÄ CªÀgÀ°è ºÉÆÃzÀ ªÁgÁAvÀåzÀ°è PÉègÉÆäA ¥sÉgÁA£À°è ¥ÀArvÀ gÀ«±ÀAPÀgïgÀªÀgÀ ¹vÁ PÁAiÀÄðPÀæªÀÄ«vÀÄÛ. C±ÉÆÃPÀgÀªÀgÉà DwxÉÃAiÀÄgÁzÀÝjAzÀ  ¥ÀArvÀ gÀ«±ÀAPÀgïgÀªÀgÀ£ÀÄß JzÀÄgÀÄUÉƼÀî®Ä gÉïÉé ¸ÉÖñÀ£ÀUÉ C±ÉÆÃPÀgÀªÀgÉÆqÀ£É ºÉÆÃUÀĪÀ CªÀPÁ±À. ¥ÀArvÀ gÀ«±ÀAPÀgï CªÀgÀ£ÀÄß §gÀªÀiÁrPÉÆAqÀÄ CªÀgÀ ¹vÁgÀ JwÛPÉÆAqÉ. CªÀgÉÆqÀ£É ºÉeÉÓ ºÁPÀÄwÛgÀĪÁUÀ HgÀÄ «ZÁj¹zÀgÀÄ. ‘¨sÁgÀvÀ’ JAzÉ, ‘UÉÆvÀÄÛ ,¨sÁgÀvÀzÀ°è J°è JAzÀgÀÄ ‘PÀ£ÁðlPÀ’ JAzÉ. DUÀ CªÀgÀÄ ‘ºËzÀÄ’ JAzÀÄ PÀ£ÀßqÀzÀ°è ºÉý £ÀPÀÌgÀÄ. vÀ£ÀUÉ UÉÆwÛgÀĪÀ PÀ£ÀßqÀ ±À§Ý CzÀÄ JAzÀgÀÄ. ªÀÄvÉÛ vÀ§¯ÁPÉÌ §A¢zÀÄÝ C¯Áè gÁSÁ CªÀgÀ£ÀÄß JzÀÄgÀÄUÉƼÀî®Æ ºÉÆÃVzÉÝ.
CAzÀÄ ¸ÀAeÉAiÀÄ PÁAiÀÄðPÀæªÀÄzÀ°è gÀ«±ÀAPÀgÀgÀªÀgÀÄ K£ÀÄ £ÀÄr¹zÀgÉAzÀÄ £É£À¦®è, ºÉÃUÉ £ÀÄr¹zÀgÉA§ÄzÀÄ ZÉ£ÁßV £É£À¦zÉ. CªÀjUÉ ¥sÉæAZï ¤gÀUÀð¼À, gÁUÀzÀ, £ÀÄrvÀzÀ DAiÀÄPÀnÖ£À eÁUÀUÀ¼À°è ‘gÀ¸ÀUÀæºÀt’PÉÌ ¨ÉÃPÁzÀ «ªÀgÀuÉ ¤ÃqÀÄwÛzÀÝgÀÄ. ¨sÁgÀwÃAiÀÄ ¸ÀAVÃvÀzÀ°è ¸ÀºÀPÀ¯Á«zÀgÀÄ gÀ¸ÀWÀlÖUÀ¼À°è ¥ÀgÀ¸ÀàgÀ ªÀÄÄR £ÉÆÃr vÀ¯É C¯Áèr¸ÀÄvÁÛgÀ¯è! ‘CzÀÄ £ÁªÀÅ ¥ÀgÀ¸ÀàgÀgÀ£ÀÄß ºÀÄjzÀÄA©¸ÀĪÀ jÃw.  £ÀÄr¹zÀÄÝ vÀ¥ÀÄà CAvÀ ºÉüÀÄwÛgÀĪÀÅzÀ®è’ JAzÀÄ d£ÀgÀ£ÀÄß £ÀV¹zÀgÀÄ.
¸ÀAeÉ C±ÉÆÃPïgÀªÀgÀ ªÀÄ£ÉAiÀÄ°è Hl. gÀ«±ÀAPÀgÀ, C¯Áè gÁSÁgÉÆqÀ£É PÀĽvÀÄ Hl ªÀiÁrzÉ. C¯Áè gÁSÁ UÀA©üÃgÀªÁVzÀÝgÉ, gÀ«±ÀAPÀgï J®ègÉÆqÀ£É £ÀUÀÄvÁÛ, J®ègÀ ªÉÄZÀÄÑUÉAiÀÄ£ÀÄß C£ÀĨsÀ«¸ÀÄvÁÛ ºÀUÀÄgÀªÁVzÀÝgÀÄ. ªÀÄgÀÄ¢£À CªÀgÀ£ÀÄß ¥Áåj¸ïUÉ ºÉÆÃUÀĪÀ mÉæäUÉ PÀÆj¹ ©Ã¼ÉÆÌlÄÖ §AzɪÀÅ.      

Monday, December 12, 2011

ಕದತೋಕಾ ಭಾಗವತರು ಮತ್ತು ವಿಶ್ವನಾಥನ ಸ್ಕ್ವೇರ್ ಕಟ್

PÀ¼ÉzÀ ±ÀvÀªÀiÁ£ÀzÀ J¥ÀàvÀÛgÀ zÀ±ÀPÀ £À£Àß ¨Á®åzÀ PÁ® «eÁÕ£ÀªÀ£ÉÆßÃzÀĪÀ £À£ÀUÉ PÀ¯É, ¸Á»vÀåUÀ¼Àಲ್ಲಿ ಆಸಕ್ತಿ. ಆ ಕಾಲzÀ°è ¸Á»wUÀ¼ÀÄ, ¸ÀAVÃvÀUÁgÀgÀÄ £ÀªÀÄUÉ PÁt¹UÀgÀÄ. PÉÊUÉ ¹UÀÄwÛzÀÄÝzÀÄ ¥ÀĸÀÛPÀUÀ¼ÀµÉ.Ö ºÁUÁV £ÀªÀÄä ¸Á»ತಿåPÀ, PÀ¯ÁvÀäPÀ ¸ÀA¸ÁÌgÀPÉÆÌzÀUÀÄwÛzÀÄÝzÀÄ AiÀÄPÀëUÁ£ÀªÉÃ. AiÀÄPÀëUÁ£À PÀ¯Á«zÀgÀÄ £ÀªÀÄä »ÃgÉÆÃUÀ¼ÀÄ. CªÀgÀAvÁUÀ¨ÉÃPÀÄ. JA§ÄzÉà £Àಮ್ಮ PÀ£À¸ÀÄ! EAvÀºÀ ನನ್ನ ¨Á®åzÀ dUÀwÛ£À°è ¨sÁUÀªÀvÀgÀÄ E§âgÉà E§âgÀÄ. M§âgÀÄ PÀÄ¥ÀàAiÀÄå ªÀiÁªÀ (¨ÁqÀzÀ £ÁgÁAiÀÄt ºÉUÀqÉAiÀĪÀgÀ ªÀÄUÀ ¨ÁqÀzÀ ²ªÀgÁªÀi ºÉUÀqÉ) E£ÉÆߧâgÀĪÀÄAeï ¨sÁUÉÆÃvÀÄæ. PÀÄ¥ÀàAiÀÄå ªÀiÁªÀ £ÀªÀÄä ¸ÀA§A¢üPÀgÀÄ. ಊರ°è £ÀqÉAiÀÄĪÀ DlUÀ½UɯÁè CªÀgÀzÉà vÀgÀ¨ÉÃw, ¨sÁUÀªÀwPÉ. ªÀÄAeï ¨sÁUÀªÀvÀgÉAzÀgÉ PÀqÀvÉÆÃPÁ ªÀÄAdÄ£ÁxÀ ¨sÁUÀªÀvÀgÀÄ.

£À£Àß ¨Á®åzÀ ¨Á£À°è ¨sÁUÀªÀwPÉAiÀÄ°è CªÀgÉƧâgÉà ¸ÁÖgï. £À£ÀUÀµÉÖà KPÉ, GvÀÛgÀ PÀ£ÀßqÀzÀ, UÀlÖzÀ PɼÀV£À ¥ÀæzÉñÀPÉÌ®è ¨sÁUÀªÀvÀgÀ°è JgÀqÀÄ «zsÀ. MAzÀÄ ªÀÄAeï ¨sÁUÀªÀvÀgÀÄ, E£ÉÆßAzÀÄ G½zÀ ¨sÁUÀªÀgÀÄ! EAvÀºÀ ¥ÀƪÀð UÀæºÀzÀ »£É߯ɬÄAzÀ §AzÀ £À£ÀUÉ F G½zÀ ¨sÁUÀªÀvÀjಗೂ’ ºÉ¸ÀgÀÄUÀ½ªÉ JAzÀÄ UÉÆvÁÛUÀĪÀµÀÖgÀ°è CWÀ£Á²¤ £À¢AiÀÄ°è §ºÀ¼À ¤ÃgÀÄ ºÀjzÀvÀÄÛ. ªÀÄvÉÛ G¥ÀÆàgÀÄ, CUÀj, £É§ÆâgÀÄ, £ÁªÀÅqÀ, ªÀÄAqÉZÀÑ EªÀgÉ®ègÀ ¸ÁªÀÄxÀåð, ªÉʲµÀÖöåUÀ¼ÀÄ CxÀðªÁzÀ ªÉÄÃ¯É £À£ÀUÉÆA¢µÀÄÖ DgÉÆÃUÀå ¥ÀÆtð zÀȶÖPÉÆãÀ zÀQÌzÀÄÝ. ºÁUÀAvÀ PÀqÀvÉÆÃPÀgÀ ªÉÄð£À £ÀªÀÄä ºÉªÉÄä, ¦æÃw, C©üªÀiÁ£ÀUÀ¼ÀÄ PÀrªÉÄAiÀiÁzÀªÉA§Ä¢®è, £À£ÀUÀAvÀÆ E®è. £À£ÀßAvÀºÀ ºÀ®ªÀjUÉ CªÀgÀ ¨sÁUÀªÀwPÉ ¨Á®åzÀ ¸ÀA¸ÁÌgÀ, ಅವರ ¨sÁUÀªÀwPÉAiÀÄ£ÀÄß £É£À¦¹PÉƼÀÄîªÀÅzÉAzÀgÉ MAzÀÄ £ÉƸÁÖ°Pï næ¥ï. £ÀªÀÄÆägÀ ¸ÀªÀÄÄzÀæzÀ C¯ÉUÀ¼À ¸À¥Àà¼ÀzÀAvÉ, ಚೆAqÉAiÀÄ §rvÀzÀ £ÁzÀzÀAvÉ, ªÀÄ£ÉAiÀÄ ªÀiÁr£À ªÉÄïɩüÀĪÀ PÀgÁªÀ½AiÀÄ ªÀļɺÀÄAಡುUÀ¼À ±Àಬ್ದzÀAvÉ, PÀqÀvÉÆÃPÁgÀ ¨sÁUÀªÀwPÉAiÀÄ £ÁzÀ £À£ÀߣÀÄß ¨Á®åಕ್ಕೊAiÀÄÄåªÀ mÉʪÀiï ªÀÄಶಿ£ï.

£Á£ÀÄ UÀA©üÃgÀªÁV AiÀÄPÀëUÁ£À £ÉÆqÀ®Ä vÉÆqÀUÀĪÀ ªÉÆzÀ¯Éà CªÀgÀÄ vÉAPÀÄತಿnÖUÉ ªÀ®¸ÉºÉÆÃVಯಾVvÀÄÛ. ªÀÄAdÄ£Áಥ ಧರ್ಮಸ್ಥಳಕ್ಕೆ ºÉÆÃVzÀÄÝ gÀAdPÀ DPÀ¹äPÀ. CªÀgÀ ªÀ®¸É¬ÄAzÁV ªÉÄüÀUÀ¼À DlUÀ¼À°è £ÁªÀÅ CªÀgÀ£ÀÄß PÁtĪÀzÀÄ, PÉüÀĪÀzÀÄ C¥ÀgÀÆ¥Àವೇ D¬ÄvÀÄ. vÁ¼ÀªÀÄzÀݯÉUÀ¼À°è ªÀļÉUÁ®zÀ DlUÀ¼À°è ºÁUÀÆ PɸÉmïUÀ¼À°è PÉýದ್ದೆµÉÆÖà CµÉÖÃ.

PÀqÀvÉÆÃPÀgÀ ºÁqÀÄUÁjPÉAiÀÄ MAzÀÄ ªÀÄÄRå UÀÄt ®AiÀÄUÁjPÉ. ºÁUÀAvÀ CzÀµÉÖà CªÀgÀ ¨sÁUÀªÀwPÉAiÀÄ®è. CzÀÄ CªÀgÀ ¨sÁUÀªÀwPÉAiÀÄ vÀlÖ£É PÁtĪÀ UÀÄt. EA¢gÁ UÁA¢üAiÀÄ ªÀÄÆV£ÀAvÉ f. Dgï. «±Àé£ÁxÀ£À ¸ÉÌÃgï PÀmï£ÀAvÉ. ¥ÀzÀåzÀ ¸Á®ÄUÀ¼À£ÀÄß ಶಬ್ದUÀ¼À£ÀÄß PÉÆ£ÉUÉ CPÀëgÀPÀëgÀUÀ¼À£ÀÄß ®AiÀÄUÁjPÉAiÀiÁV ¥Àæ¸ÀÄÛwUÉƽ¸ÀĪÀ »rvÀ. ¸Á»vÀåzÀ NlªÀ£ÀÄß J°è ¨ÉÃPÁzÀgÀ°è ªÀÄÄjzÀÄ, ¨ÉÃPÁzÀ°è eÉÆÃಡಿಸಿ zÀé¤ vÀgÀAVvÀvÉAiÀÄ£ÀÄß ¤«Äð¸À§®è ¸ÁªÀÄxÀåð, ಶಬ್ದ CPÀëgÀUÀ¼À ªÀÄgÀÄ eÉÆÃqÀuÉUÀ½AzÀ ºÉÆgÀr¸ÀÄwÛzÀÝ zsÀé£ÀìxÀð, vÁ¼ÀUÀ¼ÀÄ M°¢zÀÝjAzÀ ªÀiÁvÀæ ¸ÁzsÀåªÁzÀದ್ದು. F C£ÀÄPÀgÀuÉUÉ ಸಿಕ್ಕದ ¸ÁzsÀ£É PÀqÀvÉÆÃPÁgÀzÀÄÝ ªÀiÁvÀæ. xÉÃmï «±Àé£ÁxÀ£À ¸ÉÌÃgïPÀmï£ÀAvÉ D ºÉƼÀ¥ÀÄ, D «ÄAZÀÄ ¸ËAAiÀÄð ¥ÀæeÉÕ «±Àé£ÁxÀgÀ°è ªÀiÁvÀæ EvÀÄÛ.

£ÉÆÃrzÉAiÀiÁ gÁªÀiÁ ಪದ್ಯದಲ್ಲಿ್ ‘¸ÀtÚ ¸ÀtÚ PÁ®Ä¨ÉgÀ¼ÀÄ PÁ°£ÀÄUÀÄgÀ ¨sÁªÀAUÀ¼À, vÀ£ÀßAUÀ¢£ÀßAUÀ ¢üQlvÉÆÃA JAzÀÄ PÀÄtªÀ ªÀÄÈUÀªÀ.’ EAvÀºÀ ¥ÀzÀåUÀ¼À£ÀÄß PÀqÀvÉÆÃPÁರೇ ºÁqÀ¨ÉÃPÀÄ. a£ÀßzÀ fAPÉAiÉÆAzÀÄ PÀÄtÂAiÀÄÄwÛzÉ C¤¸À vÉÆqÀUÀÄvÀÛzÉ. fAPÉUÉ ¸ÀtÚ ¸ÀtÚ PÁ®Ä ¨ÉgÀ¼ÀÄUÀ¼ÀÆ, PÁ°£ÀÄUÀÄgÀÆ EgÀĪÀÅ¢®è JA§ÄzÀÆ ªÀÄgÉvÀÄ ºÉÆÃUÀÄvÀÛzÉ.

M§â£À C«ÄvÀªÁzÀ §®ªÉà CªÀ£À zËð®åªÁUÀĪÀÅzÀÄ ºÉƸÀvÉÃನೂ C®è. «±Àé£ÁxÀ£À ¸ÉÌÃgïPÀmï JµÀÄÖ ¥Àæ¹zÀݪÉÇ CªÀgÀÄ CzÉà ºÉÆqÉvÀzÀ zɸɬÄAzÀ DUÁUÀ Omï DUÀÄwÛzÀÄÝzÀÄ d£d¤vÀ. PÀqÀvÉÆÃPÁjUÀÆ ºÁUÁUÀÄwÛvÀÄÛ, MªÉÆäªÉÄä. ¥Àæ¸ÀܨsÀÆ«ÄAiÀÄ «±Á® ¸ÀªÀÄvÀnÖ£À°è ºÀjAiÀÄĪÀ £À¢AiÀÄAvÀºÀ ¨sÁªÀUÀ¼À£ÀÄß ¥À²ÑªÀÄ WÀlÖzÀ E½eÁj£À PÀtªÉUÀ¼À°è NqÀĪÀ £À¢AiÀiÁV¸ÀĪÀ CªÀgÀ ¥ÀæAiÀÄvÀß «±Àé£ÁxÀ OmÁzÀµÉÖà ¤gÁ¸ÉUÉ PÁgÀtªÁUÀÄwÛvÀÄÛ.

AiÀįÁè¥ÀÄgÀzÀಲ್ಲೊಮ್ಮೆ vÁ¼ÀªÀÄzÀݯÉ, gÁªÀtªÀzsÉ, ±ÉÃtÂAiÀĪÀgÀ gÁªÀt PÀqÀvÉÆÃPÁgÀÄ ‘a£ÀĪÀÄAiÀiÁvÀäPÀ ¤£Àß ¤dªÀ|, §¯Éè zÉêÁ vÉUÉ zsÀ£ÀÄ ±ÀgÀªÁ|’ ¥ÀzÀåªÀ£ÀÄß ºÁqÀĪÁUÀ ®AiÀÄUÁjPÉUÉ wgÀÄVzÀgÀÄ. ªÀÄÄAzÉ a-£ÀÄ-ªÀÄ-ಯಾ-vÀä-PÀ- ¤£Àß ¤dªÀ §¯Éè-zÉêÁ-vÉUÉ-zsÀ£ÀÄ-±ÀgÀªÀ JAzÉ®è ºÁrzÀÝ£ÀÄß £ÁªÀÅ ¸Éß »vÀgÀÄ DUÁUÀ £É£ÉzÀÄ £ÀQÌ¢ÝzÉ.

PÀqÀvÉÆÃPÁgÀ ¨sÁUÀªÀwPÉ ®AiÀÄUÁjPÉÃAiÀÄಷ್ಟೇ C®è JA§ÄzÀ£ÀÄß £À£ÀUÉ ¤¸ÀìA±ÀAiÀĪÁV ¸Á©ÃvÀÄ ¥Àr¹zÀÄÝ MAzÀÄ PɸÉmï. ºÉÆ£À®UÀzÉÝAiÀÄ ²æà PÉ. ಟಿ. ¨sÀmï zsÀé¤ ªÀÄÄ¢æ¹zÀ EzÀgÀ°è PÀqÀvÉÆÃPÁgÀÄ ‘ ¥ÀÆvÀ¤Ã ¸ÀAºÁgÀ’ ¥ÀAZÀªÀnAiÀÄ ¥ÀzÀåUÀ¼Àನ್ನು ಹಾಡಿದ್ದರು JvÀÄÛUÀqÉAiÀÄ ¸ÉÆUÀ¸ÀÄ JAxÁzÀÄÝ! MAzÉÆAzÀÄ ¥ÀzÀವೂ EzÀQÌAvÀ ¨ÉÃgÉAiÀiÁV EzÀ£ÀÄß ºÁqÀ¯Éà ¨ÁgÀzÀÄ JA§ ¤AiÀĪÀÄ §gÀ° J£É¸ÀĪÀAvÀºÀªÀÅ ‘WÉÆÃgÉAzÀÄ PÀvÀÛ¯É PÀ«AiÀÄ®Ä, ¨sÉÆÃgÉAzÀÄ ªÀÄ¼É ºÉÆAiÀÄÄåwÛgÀ¯ÁUÀ’ ¥ÀzÀåzÀ ಚಿತ್ರಕ ±ÀQÛ ªÁZÁªÀÄUÉÆZÀgÀ. PÀtÄäAzÉ PÀlÄÖªÀ ¸À¤ßªÉñÀ. ¥ÀzÀå ಕೇಳzÀªÀjUÉ CvÀÄìQÛAiÀiÁV PÀArÃvÀÄ. ªÀÄÄAzÉ ‘MqÉAiÀÄ PÉÆæ¹PÉƼÀÄîªÀ£É£ÀÄvÀ ¥À£ÀßUÀgÁAiÀÄ £ÀqÀÄವಿgÀĽ£ÉƼÉzÀÄݧAzÀÄ’ ªÀÄvÉÛ

‘ºÀ¢£ÁgÀÄ ªÀತ್ಸರದ ಹೆಣ್ಣಾ¼ÀªÀ¼ÀÄ’..AiÀÄPÀëUÁ£À ºÁqÀÄUÁjPÉAiÀÄ ªÉʲµÀÖöåUÀ¼À£Éß®è ¸ÀÆgÉUÉÆAqÀAvÀºÀ ¨sÁUÀªÀwPÉ. ಪಂZÀªÀnAiÀÄ ‘ªÀÄzÀ£À£À ¥ÀlÖzÀ gÁt ¤Ã£ï ªÉÆzÀ¯É §AzÀÄ¢®è’ ¥ÀzÀåzÀ°è ªÀÄzÀ£À£Àss, JAzÀÄ MAzÀÄ ¤®ÄUÀqÉ (Pause) ¤ÃqÀÄwÛzÀÝ jÃw AiÀiPÀëUÁ£ÀzÀ ¸ÉÆUÀqÀ£ÀÄß zÀÄr¹PÉƼÀÄîªÀ ¸ÀjAiÀiÁzÀ GzÁºÀgÀuÉ.

E£ÉÆßAzÀÄ ¥ÀzÀå ‘¥ÁzÀÄPÁ ¥Àæದಾ£À’zÀÄÝ. ‘¸ÀĪÀÄäVgÀÄ ¨sÀgÀvÀ §gÀĪÀ ªÀĪÀÄðªÀ£ÀÄß CjAiÉÄ ¤Ã£ÀÄ’. ºÀ®ªÀÅ ¨sÁUÀªÀvÀgÀÄ F ºÁqÀ£ÀÄß ºÁrzÀÝ£ÀÄß £Á£ÀÄ PÉýzÉÝãÉ. ¥Àæw¸À®ªÀÇ ¤gÁ¸É ºÉÆA¢zÉÝÃ£É PÀqÀvÉÆÃPÁgÀÄ ºÁrzÉÝ CzÀPÉÌ ¨ÉAಚ್ ªÀiÁಕ್ð.

ªÉÄð£À ªÀÄ£ÉUÀ¼À°è, ºÁqÀĪÁUÀ CªÀjUÉ EzÀÝ ¸ÀÄR ªÀÄAzÀæzÀ°è EgÀ°®è. ¸Áé¨sÁ«PÀªÁzÀ vÁgÀ ±ÀÄæwAiÀÄ zÀé¤ CªÀgÀzÀÄÝ. ‘ PÀÄgÀÄgÁ£ÉʱÀéAiÀÄðವಡಗಿತೇ ²ªÀ ²ªÁ’ ¥ÀzÀåªÀ£ÀÄß vÁgÀ¸Àಪ್ತಕದಲ್ಲಿÛ AiÀįÁè¥ÀÄgÀzÀ vÉÆüÉÆÎÃqÀÄ JA§ HgÀ°è PÉýzÀÄÝ ಇಂದೂ Q«AiÀÄ°èzÉ. ªÀÄAzÀæzÀ°è ºÁqÀĪÁUÀ CªÀgÀ zÀé¤ DPÀµÀðuÉAiÀÄ£ÀÄß PÀ¼ÀPÉƼÀîwÛvÀÄÛ. ¥ÉîªÀªÉ¤¸ÀÄwÛvÀÄÛ. ‘ಶ್ರುw vÀ¦àzÀರೇ JAzÀÄ DvÀAPÀªÁUÀĪÀAvÉ ªÀiÁqÀÄwÛvÀÄÛ. ¥Àæ¨sÁPÀgÀ eÉÆòAiÀĪÀgÀÄ ºÉýzÀAvÉ CªÀgÀzÀÄ ¸Áé¨sÁ«PÀ ºÉtÄÚ zÀ¤.

AiÀÄPÀëUÁ£À DlzÀ gÀAUÀzÀ°è PÀqÀvÉÆÃPÁgÀÄ vÀªÀÄä ¥Àæw¨sÉAiÀÄ vÀÄvÀÛvÀÄ¢AiÀÄ°ègÀÄwÛzÀÝgÉAzÀÄ £À£ÀUɤ¸ÀÄvÀÛzÉ. PÀ¯Á«zÀgÀ ¸ÁªÀÄxÀåðªÀ£ÀßjvÀÄ CªÀgÀ£ÀÄß C©ü£ÀAiÀÄPÉÌ vÉÆqÀV¸ÀÄwÛzÀÝgÀÄ. amÁÖuÉAiÀĪÀgÀ PËgÀªÀ£À£ÀÄß £Á£ÀÄ £Á¯ÁÌgÀÄ ¨Áj £ÉÆÃrzÉÝãÁzÀgÀÆ, PÀqÀvÉÆÃPÁgÀ ¨ÁUÀªÀwPÉAiÀÄ°è ¹¹ðAiÀÄ°è £ÉÆÃrzÀ PËgÀªÀ£É CvÀÄåvÀÛªÀÄ. CzÀgÀ PÉærmï PÀqÀvÉÆÃPÁjUÉ ¸ÉÃgÀ¨ÉPÁzÀÄÝ.

LªÀvÀÛgÀ ªÀAiÀĸÀÄì ¸ÁzsÀPÀ£ÉƧâ£À §zÀÄQ£À°è ªÀĺÀvÀézÀÄÝ ¥ÀævÀ¨sÉ, ¸ÁªÀÄರ್ಥ್ಯ ¸ÁzsÀ£ÉUÀ¼À£ÀÄß ºÀÄjAiÀiÁV¹ PÀqÉzÀ ªÀÄfÓUÉAiÀÄ°è ಬೆಣ್ಣೆ §gÀĪÀ ¸ÀªÀÄAiÀÄ. PÀqÀvÉÆÃPÁjUÉ 50gÀ ªÀAiÀĹì£À°è MzÀVzÀ C¥ÀWÁvÀ CªÀjUɵÀÄÖ zÉÆqÀØ £ÀµÀÖªÉÇà CzÀQÌAvÀ zÉÆqÀØzÀÄ AiÀÄPÀëUÁ£ÀzÀÄÝ J¤¸ÀÄvÀÛzÉ. £ÁªÀqÀ, ¦. «. ºÁ¸ÀÛUÁgÀgÀAvÉ gÀ¸ÉÛ C¥ÀWÁvÀ PÀqÀvÉÆÃPÁgÀ£ÀÄß £À«ÄäAzÀ PÀ¹zÀÄPÉƼÀî°è®èªÉA§ÄzÉà ¸ÀªÀiÁzsÁ£À. FUÀ PÀqÀvÉÆÃPÁgÀÄ E®.è £À£Àß aPÀÌA¢¤AzÀಲೂ CªÀgÀ §UÉÎ ¤dªÉà EgÀ¨ÉÃPÉAಬಂvÀºÀ ºÀ®ªÀÅ zÀAvÀPÀvÉUÀ¼À£ÀÄß PÉýzÉÝ£É. FUÀ E£ÀßµÀÄÖ CAvÀºÀ PÀvÉUÀ¼À£ÀÄß PÉýzÀgÉ D±ÀÑAiÀÄðªÉãÀÆ E®è.

Sunday, November 20, 2011

Visit to Flood Affected Villages in Navalagund Taluk,
Some Observations and Thoughts

A visit long overdue to understand the after effects of flood was made by me on 27th October 2009. We drove straight to the Tehsildar’s office in Navalagund. He was not in his chair, but was in the adjacent office working with a fleet of personnel drawn from the revenue department, agriculture department and education department. Everyone was busy writing checks. Several thousand (>35000?) were being issued. The young Thehsildar looked overworked but readily discussed the situation. The Thehsildar’s view points were like this.
1. Some of the villages witnessed worse floods during 2007 than this year.
2. Compensation could be given to villagers without people scrambling for it during 2007.
3. There is huge pressure from the people for compensation both for the damaged house and damaged crop. The people are mighty arrogant in their demand for compensation.
4. There are many cases where compensation was to be paid though there was no damage, due to pressure from people. . A lenient stand was taken to avoid any hardship for the deserving families leading to lack of rigour.
5. There are several incidences where the compensation was squandered off in drinking etc.
6. Some good Samaritans who opened Ganji Kendras on their own had to shut down the centres within a day as people who were not affected thronged the centres.
Just to demonstrate how people behave with officials he invited us to sit in his office with him in chair. Though we sat there for about 15 minutes, no such incidence took place. It is possible that the Thehsildar’s opinions were only view points from his experiences. However they did not look made up. A visit to Kongawad village (and villages en route to Kongawad) was made and following are the observations.
1. ತೆರೆ were crop damages to maize, onion and Jowar.
2. Chilly crop seemed to be doing OK as mature red chilly fruits were seen in the field. However farmers said that chilly was also affected.
3. Many of the fields without standing crops were ploughed for rabi.
4. Collapsed houses -as reported in the media- were by far not many in Naikanoor and Kongawad.
5. Harvested onion had at least one third portion discarded due to spoilage. Even the good portion may not fetch good price.
6. There could be severe fodder scarcity in the villages due to the damage to fodder yielding crops like jowar and maize.
7. Rabi crop which is important in the area may still do well if everything goes right.
8. A new village is being built in Kongawad and the site development by Land Army is on. Sites of 50X 30 are being laid out.
9. Kongawada was worse affected in 2007 than now. People feel that as the period was under president’s rule then, the government was not swift in responding. They had to fast and visit Jagadish Shetter on tractors to get the attention.
10. Shifting of the entire village to new village being built seems to be difficult as social aspects of the village like the hierarchy are not considered. As it is a very sensitive issue government is not in a position to handle those issues. Ultimately the new village in all likelihood will become an extension to the existing village.
11. One of the villagers said, “ This village cannot be shifted . It is sthira ( Permanent). We will use the new village when we need new housing to our children who get married”.
12. Efforts build the community to take care of situations like flood was not seen or haerd about during the visit. On the contrary all that has happened including the well intentioned help from the government and philanthropists have succeeded in breaking any semblance of self reliance, pride and good behaviour that make a community respectable. The damage due to this may be more long lasting than the ravages caused by the floods.
Initial thoughts on what could be done.....
1. Building a versatile community to take care of calamities need to be done and that seems the main solution. Unfortunately no one who matters seems to be thinking on those lines. Community organisation and preparing them to tide over situations like flood and draught is de rigueur. This is a painstaking work and needs to be taken up by people with integrity and perseverance who can at least create a few islands of excellence as models. Some live models need to be contemplated and worked on diligently. Human resource development will be of greater consequence than building infrastructure with the money available for rehab. Technologies with human face and of human scale have to be conceived for such areas to minimise effects of calamities.
2. Integrated farming with enterprise diversity comes to mind as a possible intervention that could build versatility of farming in these areas. Farms that were not affected adversely despite floods could be studied for replication.
3. Technologies that might be of use during calamities have to be identified and made available and made community owned. Social systems to take care of them is the most difficult to create and needs extra care.
4. Insurances for property and crop to be created and handled by the community.(No PRIs please)

ಅಜಗಜಾಂತರ

ಈಗ ಕೆಲವು ವರ್ಷಗಳ ಹಿಂದೆ ಉತ್ತರಕನ್ನಡ ಜಿಲ್ಲೆಯ ಕಾರವಾರ ತಾಲೂಕಿನ ಕೆಲಹಳ್ಳಿಗಳನ್ನು ಭೇಟಿ ಮಾಡುವ ಅವಕಾಶ ಒದಗಿತ್ತು. ಆ ಹಳ್ಳಿಗಳಲ್ಲಿ ಏನು ಅಭಿವೃದ್ಧಿ ಕಾರ್ಯಕ್ರಮಗಳನ್ನು ಕೈಗೊಳ್ಳಬಹುದೆಂಬುದನ್ನು ಜನರೊಡನೆ ಚರ್ಚಿಸುವುದು ಭೇಟಿಯ ಉದ್ದೇಶ. ಅಲ್ಲಿ ನೋಡಿದರೆ ಹಳ್ಳಿಗಳ ಸ್ಥಿತಿ ಗಂಭೀರ. ಹೊಲಗದ್ದೆಗಳ್ಳಿದ್ದವು ಮರಗಿಡಗಳೂ ತೊರೆಗಳೂ ಇದ್ದವು. ಮನೆ ಮಠಗಳು ಇದ್ದವು. ಯುವಕ,ಯುವತಿಯರು ºÉÆÃUÀ° ಮಧ್ಯಮವಯಸ್ಕರೂ ಹಳ್ಳಿಗಳಲ್ಲಿ ದುರ್ಲಭ. ವಯಸ್ಸಾದವರು , ಹುಟ್ಟೂರು ಬಿಟ್ಟು ಹೋಗಲು ಮನಸ್ಸಿಲ್ಲದವರು, ಕೈಲಾಗದವರು ಮಾತ್ರ ಉಳಿದಿದ್ದರು. ಉಳಿದವರೆಲ್ಲ, ಮುಂಬೈಗೊ, ದುಬೈ, ಗೋವಾಕ್ಕೊ ಹೋಗಿದ್ದರು. ಹೊರಗೆ ನಗರಗಳಿಗೆ ವಲಸೆಹೋದ ಮಕ್ಕಳು ಕಳಿಸಿದ ಹಣದಲ್ಲಿ ಹಳ್ಳಿಗಳಲ್ಲಿರುವವರ ಜೀವನ. ಕೃಷಿ, ಪಶುಗೋಪನೆ ಎಲ್ಲ PÀ¸ÀħÄUÀ¼ÀÆ ನಿಲ್ಲುವ ಸ್ಥಿತಿಗೆ ಬಂದಿದ್ದವು. ಬರ, ರೋಗ ಯಾವುವು ಹಳ್ಳಿಗಳನ್ನು ತಟ್ಟಿರಲಿಲ್ಲ. ಹಾಗ್ಗಿದ್ದರೆ ಬಹುಸಂಖ್ಯಾತ ’ಉತ್ಪದಕ’ ಜನ ಊರು ಬಿಟ್ಟಿದ್ಯಾಕೆ?

ಹಳ್ಳಿ ಹಾಗೂ ನಗರಗಳ ಸಂಬಂಧ ಮತ್ತು ವೈದ್ರಶ್ಯ ವಿಚಿತ್ರವಾದದ್ದು. ಹಳ್ಳಿಗಳು ಹಾಗೂ ನಗರಗಳು ಬೇರೆ ಬೇರೆಯವೇ ಆದ ವಾಸ್ತವಗಳೆಂಬುದು ನೆನಪಿರದಾಗ ಹಳ್ಳಿಗಳ C©üªÀÈzÀÞ ಸ್ಥಿತಿಯೇ ನಗರ ಅನಿಸಲು ಪ್ರಾರಂಭಿಸುತ್ತದೆ. ಹಾಗಾದಾಗ ಹಳ್ಳಿಗಳಾಗಿಯೇ ಉಳಿದ ಪ್ರದೇಶಗಳು ವಿಕಾಸಹೀನ ಸ್ಥಿತಿಯಲ್ಲಿರುವಂತೆ ಕಾಣತೊದಗುತ್ತವೆ.ಹೀಗೆ ಅನೇಕ ಜನರಿಗೆ ಕಾಣತೊದಗಿದ್ದೇ ಹಲವು ಹಳ್ಳಿ ಹಾಗು ನಗರಗಳ ದುರಂತಕ್ಕೆ ನಾಂದಿಯಾಗಿದ್ದು. ಕಳೆದ ಶತಮಾನದ ಎಪ್ಪತ್ತರ ದಶಕದಲ್ಲೇ ಶೂಮೇಕರ್ ಇದನ್ನು ºÀ½î ಹಾಗೂ ನಗರಗಳ ಪರಸ್ಪರ ವಿಷಪ್ರಾಶನ ಎಂದು ಕರೆದಿದ್ದರು.

ನಾಗರಿಕತೆ ನಗರದಲ್ಲಿದೆ ಎನಿಸಿದಾಗ, ನಗರದ ಮೌಲ್ಯಗಳೇ ಜನಮಾನಸದಲ್ಲಿ ಆದರ್ಶಗಳಾದಾಗ ಹಳ್ಳಿಗಳಿಗೆ ನಗರದ ಕನಸು ಬೀಳಲು ಪ್ರಾರಂಭವಾಗುತ್ತದೆ. ಆಧುನಿಕತೆ, ಸ್ವಾತಂತ್ರ್ಯ, ಐಭೊಗ ಇವೆಲ್ಲವೂ ಆ ಕನಸಿನ ಭಾಗಗಳು. ಇನ್ನೊಂದು ಕಡೆ ನಗರಗಳು ಹಳ್ಳಿಗಳ ಕಸಬುಗಳನ್ನು ತಾವೇ ನಡೆಸಿ, ಉತ್ಪನ್ನಗಳನ್ನು ಹಳ್ಳಿಗಳಲ್ಲೂ ಮಾರಲು ಪ್ರಾರಂಭಿಸಿದಾಗ ಈ ಕನಸು ಪರಾಕಾಷ್ಠೆ ತಲುಪುತ್ತದೆ. ಹಳ್ಳಿಗಳಿಂದ ನಗರಕ್ಕೆ ವಲಸೆ. ಹಳ್ಳಿಗಳ ಈ ಪ್ರತೀಕಾರದಿಂದ ನಗರದ ಸೌಲಭ್ಯಗಳ ಕುಸಿತ. ಇದೇ ಪರಸ್ಪರ ವಿಷಪ್ರಾಶನ.

ಹಳ್ಳಿಗಳು, ನಗರಗಳು ತಮ್ಮ ಅರ್ಥಿಕತೆಯಲ್ಲಿ, ಸಮುದಾಯದ ನಡುವಳಿಕೆಯಲ್ಲಿ, ತಮ್ಮ ಶಕ್ತಿಗಳಲ್ಲಿ, ದೌರ್ಬಲ್ಯದಲ್ಲಿ ಭಿನ್ನವಾಗಿರುವುದು ಈ ಸ್ಥಿತಿಗೆ ಕಾರಣವಾಗಿದೆ. ಈ ಭಿನ್ನತೆಯನ್ನೇ ಸರಿಯಾಗಿ ಬಳಸಿದರೆ ಅದು ಪರಸ್ಪರಾಲಂಬನ’ಕ್ಕೆ ಎಡೆಮಾಡಿಕೊಡ§®ÄèzÀÄ. K¤®èzÀÄzÀÄ

ಹಳ್ಳಿಯಾಗುತ್ತದೆ ಅನ್ನುವುದನ್ನು ಬಿಟ್ಟು ಏನೆಲ್ಲಾ ಇರುವುದು ಹಳ್ಳಿ ಎಂದು £ÁªÀÅ

ನೆನಪುಮಾಡಿಕೊಳ್ಳಬೇಕು.

ಮನುಷ್ಯ ಬದುಕಲು ಬೇಕೇ ಬೇಕಾದ ಮೂಲ ವಸ್ತುಗಳು ಹಳ್ಳಿಗಳ್ಳಲ್ಲಿ ಹುಟ್ಟುತ್ತವೆ. ವಿಶೇಷವಾಗಿ ಆಹಾರ. ಆಧುನಿಕ ಅರ್ಥಶಾಸ್ತ್ರದ ಹೊಯ್ಲಿನಲ್ಲಿ ಸಿಕ್ಕ ರೈತರು ಯಾವ ಬೆಳೆಯಿಂದ ಹೆಚ್ಚು ಹಣ ಬರುತ್ತದೆ ಎಂಬ ವಿಚಾರ ಮಾಡತೊಡಗಿದ್ದಾರೆ. ಅದು ಸಹಜವೂ ಹೌದು. ಆದರೆ ಇಂದಿನ ಮಾರುಕಟ್ಟೆ ಪರಿಸ್ಥಿತಿ ಆಹಾರ ಧಾನ್ಯಗಳನ್ನು ಬೆಳೆಯಲು ಪ್ರೊತ್ಸಾಹಕವಾಗಿಲ್ಲ. ನಾವು ಮಾಡಿದ ಅಧ್ಯಯನ ವೆಂದರೆ ಪ್ರಕಾರ ಜೋಳ, ಭತ್ತ ಬೆಳೆದಲ್ಲಿ ಎಕರೆಗೆ ೮೦೦ ರೂಪಾಯಿಂದ ೨೦೦೦ ರೂಪಾಯಿಗಳಷ್ಟೇ ಆದಯವಿದೆ.

£ÉÃgÀ DºÁgÀªÀ®èzÀ ªÉ¤¯ÁèzÀAxÀzÀÄÝ ¨É¼ÉzÀgÉ ºÉZÀÄÑ ¯Á¨sÀ«zÉ. ªÀ¸ÀÄÛ«£À DAvÀjPÀ ªÀiË®åPÀÄÌ ªÀiÁgÀÄPÀmÉÖAiÀÄ ¨É¯ÉUÀÆ ¸ÀA§AzsÀ«®èzÀAxÀ ¹Üw EA¢zÉ. £ÀUÀgÀUÀ½UÉ ¨ÉÃPÁzÀ LµÁgÀ«Ä ªÀ¸ÀÄÛUÀ¼À£ÀÄß ¨É¼ÉAiÀÄĪÀ°è gÉÊvÀ¤UÉ ºÉZÀÄÑ ¯Á¨sÀ«zÉ.

¨sÁgÀvÀzÀ d£À¸ÀASÉåAiÀÄ ±ÉÃPÀqÀ 65gÀµÀÄÖ d£À EA¢UÀÆ ºÀ½îUÀ¼À PÀø¶ DyðPÀvÉAiÀÄ£ÀÄß CªÀ®A©¹zÁÝgÉ. ¸ÀzÀåzÀ ¨sÀ«µÀåzÀ°è EzÀgÀ°è ºÉZÀÄÑ §zÀ®ªÀuÉ ¸ÁzÀåªÉ¤¸ÀĪÀ¢®è. »UÁV ºÀ½îUÀgÀÄ ¯Á¨sÀzÁAiÀÄPÀPÀªÁV PÀȶAiÀÄ°è CzÀgÀ®Äè DºÁgÀ zsÁ£ÀåUÀ¼À ¨É¼ÉAiÀÄ°è vÉÆqÀUÀĪÀAvÁUÀĪÀ°è PÉ®¸ÀªÁUÀ¨ÉÃQzÉ. G½zÀ GzÀåªÀÄUÀ¼ÀÆ PÀȶAiÀÄ£ÀÄß ¸ÀzÀÈqsÀUÉƽ¸ÀĪÀ°è,¥ÀÆgÀPÀ GzÀåªÀÄUÀ¼ÀÄ ºÀ½îUÀ¼À°è £ÀqÉAiÀÄĪÀAvÉ £ÉÆÃqÀĪÀ°è ±Àæ«Ä¸ÀĪÀÅzÀÄ £ÀUÀgÀUÀ¼À DgÉÆÃUÀåzÀ zÀȶ֬ÄAzÀ®Æ , CªÀ±ÀåPÀvÉUÀ¼À ¥ÀÆgÉÊPÉAiÀÄ zÀȶ֬ÄAzÀ®Æ C¤ªÁgÀå.

£ÀUÀgÀ PÉÃA¢ævÀ DyðPÀ ªÀåªÀ¸ÉÜAiÀÄ PÀqÉ zÉñÀ £ÀqÉ¢zÉ. ¨sÁgÀvÀzÀ°è UÁæ«ÄÃt §qÀvÀ£À ±ÉÃ.25 PÉÌ E½¢zÉ JAzÀgÉ K£ÀÆ ºÉýzÀAvÉ DUÀĪÀ¢®è. EzÉà UÁæ«ÄÃt d£À £ÀUÀgÀUÀ½UÉ ªÀ®¸É ºÉÆV C°èAiÀÄ §qÀvÀ£À ºÉaÑzÀÝ£ÀÄß £É£À¦¹PÉÆAqÁUÀ avÀæ ¸ÀàµÀÖªÀUÀÄvÀÛzÉ. »UÁV zÉñÀzÀ PÁ®Ä¨sÁUÀQÌAvÀ ºÉZÀÄÑ d£À wêÀð zÁjzÀæöå C£ÀĨsÀ«¸ÀÄwÛzÁÝgÉ. zÉñÀzÀ C©üªÀÈ¢ÞAiÀÄ ¯Á¨sÀ ¦gÀ«ÄrØ£À vÀ¼ÀªÀ£ÀÄß vÀ®Ä¥ÀĪÀAvÁUÀ¨ÉÃPÀÄ.E®è¢zÀÝ°è FUÁUÀ¯Éà EgÀĪÀ vÁgÀvÀªÀÄåzÀ ¹Üw E£ÀßµÀÄÖ G®âtUÉƼÀÄîvÀÛzÉ. £ÀUÀgÀUÀ½UÉ ªÀ®¸ÉAiÀÄ®èzÉà »AzÀĽzÀ gÁdåUÀ½AzÀ ªÀÄÄAzÀĪÀgÉzÀ gÁdåUÀ½UÉ ªÀ®¸É ªÀÄÄAzÀĪÀgÉAiÀÄÄvÀÛzÉ.EzÀÄ FUÁUÀ¯Éà PÁt¸ÀÄwÛgÀĪÀ C±ÁAw ¨É¼ÉAiÀÄ®Ä PÁgÀtªÁUÀÄvÀÛzÉ. FUÀ UÁæ«ÄÃt d£À¸ÀASÉå 75 PÉÆÃn 2020gÀ ªÉüÉUÉ EzÀÄ 100 PÉÆÃn vÀ®Ä¥À§ºÀÄzÀÄ.EzÀgÀ°è ¸ÁPÀµÀÄÖ d£À C£ÀPÀëgÀ¸ÀÜjgÀÄvÁÛgÉ. CªÀgÉ®èjUÉ GzÉÆåÃUÀ J°èAzÀ zÉÆgÀPÀ¨ÉÃPÀÄ? ¤d JAzÀgÉ FUÁUÀ¯Éà ºÀ®ªÀjUÉ vÀªÀÄÄäj£À ºÀwÛgÀªÉà 60-120 ¢£ÀUÀ½VAvÀ ºÉZÀÄÑ¢£À PÉ®¸À ¹UÀÄwÛ®è. EªÀgÉ®è ªÀµÀðzÀ 6-8 wAUÀ½AzÀ®Æ ¨ÉÃgÉqÉUÉ PÉ®¸À ºÀÄqÀÄQ ºÉÆÃUÀĪÀªÀgÉÃ.

»UÉ £ÀUÀgÀzÀ DyðPÀvÉAiÀÄ D£ÉAiÀÄ vÀĽvÀPÉÌ UÁæ«ÄÃt GzÉÆåUÀ ¹®ÄQzÉ. EzÀ£ÀÄß JzÀÄj¸ÀĪÀzÀÄ ºÉUÉ?

ºÀ½îUÀ¼À°è §ºÀĸÀASÉåAiÀÄ ¸ÀĹÜgÀ fêÀ£ÉÆÃ¥ÁAiÀÄ ªÀiÁUÀðUÀ¼À£ÀÄß ºÀÄqÀÄPÀĪÀzÀµÉÖà EzÀPÉÌ GvÀÛgÀªÁUÀ§®èzÀÄ. »UÉ §gÀĪÀ fêÀ£ÉÆÃ¥ÁAiÀÄUÀ¼ÀÄ ºÉƸÀ GzÉÆåÃUÀUÀ¼À£ÀÄß ¸ÀȶָÀĪÀAwgÀ¨ÉÃPÀÄ. PÀȶAiÀÄ°è FUÁUÀ¯Éà GzÉÆåÃUÁªÀPÀ±À PÀrªÉÄAiÀiÁVzÉ. ¸ÀtÚ G¢ÝªÉÄUÀ¼À°è ±ÉÃ.13 ªÀiÁvÀæ UÁæ«ÄÃt ¥ÀæzÉñÀUÀ¼À°èªÉ. »UÁV ºÀ½îUÀ¼À°è ««zsÀ fêÀ£ÉÆÃ¥ÁAiÀÄUÀ¼À ¸À馅 vÀÄwð¤AzÁUÀ¨ÉÃPÀÄ. d£ÀgÀÄ §gÉà PÀȶAiÀÄ£Àß®èzÉà G½zÀ PÀ¸ÀħÄUÀ¼À£ÀÄß £ÀqɸÀĪÀ P˱À®ªÀ£ÀÄß ºÉÆAzÀĪÀAvÁUÀ¨ÉÃPÀÄ.

wÃgÀ§qÀªÀjAzÀ zÀÆgÀ«zÀÝ ¨ÁåAPÀÄUÀ¼ÀÄ ¸Àé¸ÀºÁAiÀÄ ZÀ¼ÀĪÀ½AiÀÄ zɸɬÄAzÀ ºÀwÛgÀ §gÀĪÀAvÉà PÁtÄwÛzÉ,EzÀÄ ¸Á®zÀÄ. §qÀªÀjUÉ §AqÀªÁ¼À ºÀ®ªÁgÀÄ GzÉÝñÀUÀ½UÉ ¨ÉÃPÁUÀÄvÀÛzÉ.

· £ÉʸÀVðPÀ ¸ÀA¥À£ÀÆä®UÀ¼ÁzÀ ¨sÀÆ«Ä, ¤ÃgÀÄ,ªÀÄgÀ¼ÀÄ, eÁ£ÀĪÁgÀÄ ºÁUÀÄ EAzsÀ£ÀzÀ ¸ÀªÀÄxÀ𠧼ÀPÉUÉ.

· ªÀiÁ£ÀªÀ ¸ÀA¥À£ÀÆä®zÀ C©üªÀÈ¢Þ-DºÁgÀ, DgÉÆÃUÀå, ²PÀët ªÀÄÄAvÁzÀªÀÅUÀ½UÉ

· ¸ËPÀAiÀÄðUÀ¼ÀÄ:

· E£ï¥Áæ¸ÀÖçPÀÑgï- gÀ¸ÉÛ, «zÀÄåvï, ªÀiÁgÀÄPÀmÉÖ

· ¸ÀAWÀ ¸ÀA¸ÉÜUÀ¼À D©üªÀÈ¢ÝUÉ

PÀȶ ¸ÀªÀÄUÀæªÀÇ, ¸ÀĹÜgÀªÀÇ DUÀĪÀ°è £É®,d® ¸ÀAgÀPÀëuÉAiÀÄ PÉ®¸À DUÀ¨ÉÃPÀÄ.

EªÉ®èªÀ£ÀÄß ¸ÀAWÀl£ÉAiÀÄ ªÀÄÆ®PÀ ªÀiÁqÀ¨ÉÃQzÉ. ºÀ½îUÀ¼ÀÄ ¥ÀgÀ¸ÀàgÁªÀ®A§£ÉAiÀÄ zÁjAiÀÄ£ÀÄß £ÉaÑ CzÀgÀ ¯Á¨sÀªÀ£ÀÄß ¥ÀqÉAiÀÄĪÀ PÉ®¸ÀªÁUÀ¨ÉÃQzÉ. ºÀt D¹Û¬ÄAzÀ §gÀĪÀ §zsÀævɬĮèzÀ PÀÄlÄA§UÀ½UÉ ¸ÁªÀiÁfPÀ ¸ÀAWÀl£ÉAiÉÄà ¨sÀzÀævÉ.

ªÀiÁ£À«ÃAiÀÄ ªÀiË®åUÀ¼À£ÀÄß G½¹PÉÆAqÀÄ, DzsÁåwäPÀvÉAiÀÄ vÀ¼ÀºÀ¢AiÀÄ ªÉÄÃ¯É ºÀ½îAiÀÄ DyðPÀvÉAiÀÄ£ÀÄß ¤«Äð¸ÀĪÀ°è ¥ÁæªÀiÁtÂPÀ ¥ÀæAiÀÄvÀßUÀ¼ÁVzÉ.

F PÉ®¸ÀzÀ°è £ÀUÀgÀªÁ¹UÀ¼À ¥ÁvÀæªÀÅ §ºÀ¼À ªÀÄÄRå. ºÀ½îUÀ¼ÀÄ EªÉ JA§ÄzÀ£Éßà ªÀÄgÉvÀAvÉ §zÀÄPÀĪÀzÀ£ÀÄß ©lÄÖ, vÁªÀÅ ªÀiÁqÀĪÀ PÉ®¸ÀUÀ¼À ªÀÄÆ®PÀ ºÀ½îUÀ¼À£ÀÄß PÀlÄÖªÀ°è ºÉÃUÉ PÉÊPÀÆr¸À§ºÀÄzÉA§ PÀqÉ UÀªÀÄ£À ¤ÃqÀ¨ÉÃPÀÄ. GzÀåªÀÄUÀ¼ÀÄ ºÀ½îUÀ¼À PÉ®¸À PÀ¹zÀÄPÉƼÀÄîªÀ §zÀ®Ä C°è GzÉÆåÃUÀ ¸À馅 ªÀiÁqÀĪÀzÀÄ ºÉÃUÉA§ aAvÀ£É ªÀiÁqÀ¨ÉÃPÀÄ.

£ÀUÀgÀUÀ½°èzÉà ºÀ½îUÀ¼ÀÄ §zÀÄQAiÀiÁªÀÅ.ºÀ½îUÀ½°èzÀ £ÀUÀgÀUÀ¼ÀÄ EgÀ¯ÁgÀªÉA§ £É£À¥ÀÄ EzÁÝUÀ,EzÀÄ PÉêÀ® DzÀ±ÀðªÀµÉÖà C®è, £ÁªÀÅ G½AiÀÄ®Ä zÁj JAzÀÄ UÉÆvÁÛUÀÄvÀÛzÉ.

ºÀ½îUÀgÀÄ, §qÀªÀgÀÄ ¨ÉÃgÀAiÀÄzÉà ¥Áæt eÁw JA§AvÉà ªÀwð¸ÀĪÀzÀÄ ¤AvÀ°è MAzÀÄ PÀët CªÀgÀ PÀµÀÖUÀ¼ÉãÀÄ JAzÀÄ CxÀð ªÀiÁrPÉÆüÀî®Ä ¸ÁzÀå. £ÀUÀgÀUÀ¼ÀÄ, £ÀUÀgÀªÁ¹UÀ¼ÀÄ ºÀ½îUÀ¼À£ÀÄß ¸ÀÄAzÀgÀªÁV¸ÀĪÀ ¸ÁªÀÄxÀåð ºÉÆA¢zÁÝgÉ. ºÁUÁzÁUÀ ºÀ½î £ÀUÀgÀUÀ¼ÉgÀqÀÆ ¥ÀgÀ¸ÀàgÀ ¥ÀÆgÀPÀªÀÇ,¸ÀÄRªÀÄAiÀĪÀÇ DUÀÄvÀÛzÉ.

DUÀ ºÀ½îUÉ £ÀUÀgÀzÀ PÀ£À¸ÀÄ ¨ÉÃQ®è.